Bedřich Ščerban: Jsem pro stabilizaci hracího systému první ligy
Tentokrát jsem zabrouzdal do prvoligové scény a přímo do jednoho z nejslavnějších klubů naší hokejové historie do jihlavské Dukly. Nabídku na rozhovor přijal Bedřich Ščerban, generální manažer týmu a dlouholetý člen národního mužstva.
Ščerban patřil vždy k tomu nejlepšímu, co kdy Dukla Jihlava mohla nabídnout. Byl prototypem obránce, jenž dokázal výborně skloubit defenzivní a ofenzivní složku své hry, a tak nebylo divu, že byl dlouhou dobu nedílnou součástí reprezentačních výběrů. Reprezentoval na osmi světových šampionátech a zúčastnil se i třech olympijských her. Jeho jméno však vždy patřilo do kolonky doby bronzové.
Díky své vytrvalosti se mohl stát českým Chrisem Cheliosem, avšak nepříjemná nemoc urychlila konec jeho profesionální a bohaté kariéry. Nejprve vypomáhal na střídačce a posléze se přesunul na pozici generálního manažera klubu. Přechod z ledu na židli mu dle vyjádření nečinil nikterak velké problémy, a tak nyní vzhlíží na ledovou plochu z pozice, která otevírá novou etapu jeho hokejové práce.
Jaké byly Vaše první hokejové krůčky. Kdo Vás k tomuto sportu přivedl?
Bratr chtěl hrát hokej, a tak otec vzal na ZS už oba, když už tam šel, jak sám říká.
Řada malých kluků si najde nějaký svůj idol, podle kterého chce kráčet na výsluní. Měl jste i Vy nějaký?
Ne, vždy jsem byl svůj.
Jakou nejcennější radu jste v životě dostal?
Pokud chce člověk něčeho dosáhnout, musí pro to něco udělat a něco tomu obětovat.
Jste odchovancem jihlavské Dukly, týmu, který se může pyšnit velkými úspěchy. Myslíte si, že bylo určitou výhodou začínat v klubu s takovou vizitkou?
Výhoda je v know- how, jsou zde nejlepší odborníci a vzory pro děti.
V roce 1991 jste se po zisku mistrovského titulu vydal do zahraničí. V dresu finské Tappary Tampere jste vydržel pouze jeden rok a následně jste zamířil do nedalekého Švédska. Země tisíce jezer Vám k srdci nepřirostla?
Hokejově mě lákalo Švédsko. Byl to v té době nejvyspělejší hokejový stát v Evropě. Málo cizinců se tam prosadilo. Pro mě to bylo jako výzva.
Mnoho let jste byl důležitým článkem reprezentačního mužstva, avšak okusil jste pouze dobu bronzovou. Ve sbírce máte šest medailí zmíněného kovu, je mezi nimi taková, které si vážíte o něco víc než ostatních?
Nejcennější je ta první z Vídně, protože to bylo poprvé.
Jaká byla hlavní příčina, že československý, potažmo český národní tým v té době nedotáhl svou cestu do finále? Byla špatná konstelace hvězd?
Neuměli jsme ještě zacházet s faktem, že se sjedeme z různých částí světa. Vždy nám chyběl ten pověstný krůček.
Zejména během reprezentačních akcí dochází k mnoha zajímavým příhodám, mnohdy památné žertíky udržují pozitivní náladu v mužstvu a minimalizují tak velké psychické napětí. Vzpomenete si na nějakou zajímavost?
Těch je spousta, nevím jakou bych měl vyzdvihnout.
Kromě finské a švédské ligy jste okusil i německou soutěž, která pro fanoušky není až tak zajímavá. Jaká je úroveň tamní ligy? Jak by se čistě teoreticky vedlo týmům v naší nejvyšší soutěži?
Německo je podceňováno. Soutěž má velmi vysokou úroveň, kterou dělají cizinci. Národní mužstvo Německa se v té době tvořilo až z hráčů třetích pětek.
Dá se konstatovat, že Německo Vám dalo větší prostor na ofenzivu? Při pohledu na statistiky se Vám v tamní soutěži dařilo. Mnohdy by i samotní útočníci mohli závidět.
Jsem adaptabilní člověk. V Německu se hraje pro diváky atraktivně a já měl ofenzivní úkoly.
Ještě v minulé sezóně jste kroužil po kluzištích a byl jste takovým českým Chrisem Cheliosem. Prodělal jste však nepříjemnou nemoc, která prakticky rozhodla o další Vaší práci. Byl jste na přechod z ledu do kanceláře připravený nebo adaptace trvala delší dobu?
Prostě jsem to toho zapadl rovnýma nohama. Zkušenosti z manažerské činnosti jsem měl už z dřívější doby.
Dlouhých jednadvacet sezón jste brázdil ledy mnoha zimních stadionů. Když porovnáte úroveň ledního hokeje, když jste začínal a nyní, jaký vidíte hlavní rozdíl?
Hokej se posunul o stupeň dál a to je dobře. Dnes nejde jen o zápas, ale je to pojato více jako show. Musíme diváky bavit, na to by se nemělo zapomínat.
První liga opět mění hrací systém. Již se nebudou hrát skupiny, avšak týmy čeká o něco větší porce zápasů. Jak se k této novince stavíte Vy? Myslíte, že je to pozitivní změna?
Mně vadí, že stále děláme nějaké změny. Já jsem pro stabilizaci systému na delší dobu.
Na co se v blízké době můžou fanoušci těšit? Připravujete pro ně nějaké akce?
To je spíše otázka na marketing. V nejbližší době, tedy 6. září nás čeká fans show. Oslava nové sezóny, představení klubu, maskota, ohňostroj atd.
Uplynulá sezóna skončila pro Duklu ve čtvrtfinále play off, kdy těsně podlehla nováčkovi z Vrchlabí. Jaké jsou ambice klubu na nový ročník?
Chtěli bychom se dostat do semifinále.
Koho považujete za největšího favorita první ligy?
Kometu Brno, Chomutov a Ústí nad Labem.
Objevil jste se na vyhlášení ankety Zlatá hokejka, kterou jste před sedmnácti lety vyhrál. Jak jste tehdy prožíval slavnostní korunování? Překvapil Vás v něčem letošní ročník?
Byl jsem rád, že jsem se dostal mezi takové legendy jako Suchý, Nový, Jágr, Hašek atd. Překvapilo mě slabé zastoupení hráčů z Extraligy.
Zdroj: (c) Jaroslav Pazdera (HokejPortal.cz, hokej.estranky.cz)