MS v hokeji 2022, výsledky hokej, live výsledky

Už jsou to čtyři roky co legendární hokejový gólman Dominik Hašek definitivně pověsil betony na hřebík. Za svou dlouholetou kariéru toho stihl opravdu hodně. Podmanil si nejslavnější hokejovou ligu světa, dvakrát pozvedl na hlavu slavný Stanleyův pohár, ale nejslavnější triumfem nejspíš už navždy zůstane zisk olympijského zlata z Nagana 1998. Nyní už si slavný "Dominátor" užívá hokejového důchodu a právě dnes (29. ledna 2015) slaví padesát let.

V šestnácti letech debutoval v lize, dvakrát slavil titul

Hašek byl už od mladého věku velmi flexibilní a své reflexy také pečlivě během tréninků mateřské Tesly Pardubice piloval. 

Od přípravky prošel všemi kategoriemi a brzy se dostal i do áčka, kde debutoval v pouhých šestnácti letech. Ve své premiérové sezoně odchytal 12 utkání. Od té následující už byl plnohodnotnou brankářskou jedničkou. S Teslou se v roce 1986 a 1987 radoval ze zisku mistrovského titulu.

Stabilní člen reprezentace, zlatá Praha ho však minula

Kvalitní výkony v lize zákonitě nemohly uniknout pozornosti trenérů reprezentace dospělých, a tak samotná pozvánka ani nemohla být překvapením. Už jako osmnáctiletý si zachytal na mistrovství světa 1983, kde v dresu Československa se musel nakonec spokojit se ziskem stříbrných medailí. V roce 1984 ještě stihl reprezentovat národní tým juniorů a zachytat si na Kanadském poháru. Paradoxně i přes slušnou výkonnost ho minula pozvánka na zlatý šampionát v Praze. Další roky už na žádné velké akci nechyběl, ale do jeho sbírky přibyly "jen" tři bronzové medaile z MS (1987, 1989, 1990).

Odchod do zámoří, těžké začátky v Chicagu

Díky převratu a následně uvolněné politické situace využil Hašek nabídky z NHL, konkrétně z týmu Chicaga Blackhawks. Dostal dvojcestnou smlouvu s tím, že pakliže se prosadí do prvního týmu, tak bude patřit mezi desítku nejlépe placených gólmanů v lize. Konkurenci v týmu měl však těžkou, Černí jestřábi měli podepsány čtyři jiné brankáře, což Haškovu situaci dost komplikovalo. Pozici jedničky si hned od začátku vybojoval již otestovaný Ed Belfour a na "Dominátora" tak čekal test na farmě v Indianapolisu, tam se střídal s Jimmym Waitem a odváděl slušné výkony. Možná i proto dostal nakonec důvěru i v áčku.

Debut si odbyl 6. listopadu roku 1990 proti Hartfordu Whalers, kdy pomohl k remíze 1:1. Během sezony nastoupil už jen čtyřikrát, ale mohlo ho těšit, že na farmě se pyšnil nejlepšími statistikami a po zásluze byl vyhlášen nejlepším brankářem IHL. Ve druhé sezoně se do akce dostal v základní části dvacetkrát a zachytal si i ve finále Stanley Cupu, kde však triumf Tučňáků nedokázal odvrátit ani on.

Odchod do Buffala, rodí se "Dominátor"

Bylo jasné, že za Belfourem, držitelem Vezinovy trofeje pro nejlepšího gólmana NHL, mu pomyslná pšenka kvést nebude. A trejd, který Blackhawks s Buffalem učinili, byl pro Haška vysvobozením. Jeho angažmá u Sabres začalo smolně, zranil se a stihl odchytat jen 28 klání, i proto bylo vedení klubu nuceno angažovat dalšího brankáře, tím byl velezkušený a uznávaný Grant Fuhr. Čtyřnásobný držitel Stanley Cupu s Edmontonem sice začal sezonu 1993-1994 jako jednička, ale když se zranil, tak si už Hašek díky skvělým výkonům řekl patřičně o pozornost. Sezonu nakonec zakončil s 58 odchytanými zápasy a s vynikajícím průměrem 1,95 obdržené branky na zápas a s takřka 93% úspěšností zákroků.

Na slavnostním galavečeru vyhlašování cen NHL převzal jako první český brankář v historii soutěže Vezinovu trofej pro nejlepšího gólmana ligy a s Grantem Fuhrem (byť mu statisticky průměr kazil 3,68 obdržené branky na zápas) se podělil o Wiliam M. Jennings Trophy určenou  pro dvojici brankářů s nejnižším počtem inkasovaných branek. V další sezoně, která byla poznamenána stávkou, vykazuje opět vynikající formu.

V Buffalu se stává neotřesitelnou jedničkou, svými výkony a statistickými ukazateli si podmaňuje celou NHL. V letech 1997, 1998, 1999 a 2001 znovu přebírá Vezinovu trofej a do jeho sbírky přibývá i věhlasná Hart Memorial Trophy (1997, 1998) a také Lester B. Pearson Award (1997, 1998). Hašek táhne jinak průměrné Buffalo k úspěchům, ale maximem je finále Stanley Cupu v roce 2001, které Sabres prohrávají s Dallasem Stars. "Dominátor" cítí, že potřebuje změnu, a tak si u vedení klubu vyžádá uvolnění do týmu s většími ambicemi.

Zlato z Nagana, Hašek na Hrad

Olympijské hry v Naganu 1998 alias Turnaj století je nezapomenutelnou kapitolou v srdcích všech hokejových fanoušků. Hašek se po dlouhých sedmi letech vrací do národního týmu a nikoho nenechává na pochybách, že patří mezi nejlepší gólmany světa. Češi na turnaji prohrávají jediný zápas, a to ve skupině s Ruskem těsně 1:2, ale posléze zapisují zlatým písmem své účinkování. Nejprve ve čtvrtfinále posílají domů hvězdné Spojené státy americké (4:1) a v semifinále i Kanadu i s Waynem Gretzkym v sestavě. V normální hrací době končí utkání 1:1 a po finalistovi musely rozhodnout až samostatné nájezdy. Na famózního Haška postupně nevyzrají Fleury, Nieuwendyk, Lindros, Bourque, a když pohoří i Shanahan, tak radost českých fanoušků dosahuje extáze. Skvostnou jízdu zakončuje reprezentace finálovou výhrou 1:0 nad Ruskem a dokonává tak největší úspěch v historii českého či československého hokeje. Mezi fanoušky vzniká legendární hláška "Hašek na Hrad".

Nová štace v Detroitu a vysněný Stanley Cup

Po řadě spekulací Hašek nakonec zakotví v Detroitu. Je to nakonec asi ta nejlepší volba, kterou mohl udělat. Zkušený tým plný hvězdných hráčů má ty nejvyšší ambice, což české hvězdě nadmíru svědčí. Bez výraznějších problémů přebírá po Chrisu Osgoodovi post jedničky týmu a skvostnou sezonu zakončuje ziskem vytouženého Stanley Cupu. Po konci sezony Hašek ohlašuje konec kariéry.

První návrat k hokeji, s Detroitem druhý Stanley Cup

Z konce kariéry je nakonec jen roční pauza. Hašek svůj úmysl vrátit se oznamuje v létě a znovu se objevuje v dresu Detroitu. Comeback byl však poznamenán zdravotními problémy a jen 14 odchytanými zápasy. Ročník 2004/2005 byl opět ve znamení stávky, na rozdíl od sezony 1994/1995 se ročník  nerozběhl vůbec. Haškovi v Detroitu skončila smlouva a oblékl dres Ottawy Senators, byť statisticky patřil k nejlepším, nový kontrakt nedostal, a tak si nakonec opět domluvil s Rudými křídly. S těmi v play off pomyslně doletěl "jen" do finále Západní konference, ale v následující sezoně znovu pozvedl nad hlavu slavný Stanleyův pohár, když jeho tým pokořil Pittsburgh Penguins. Pro Haška to byla určitá satisfakce za prohrané finále roku 1991. Dvaačtyřicetiletý Hašek se cítí naplněn a oznamuje druhý definitivní konec kariéry.

Druhý návrat k hokeji, třetí titul s Pardubicemi

Znělo to už úsměvně, ale přesto byl Haškův oznámený návrat k hokeji velkým tahákem. Jeho staronovým působištěm byly mateřské Pardubice, v tamním dresu se objevil po dlouhých 15 letech (2 zápasy během výluky v sezoně 1994/95). Východočeši si mohou mnout ruce, Hašek je stále ve výborné výkonnosti a pomáhá týmu k zisku mistrovského titulu. Po zásluze je také vyhlášen nejlepším brankářem extraligy.

Angažmá v KHL, definitivní konec kariéry

V roce 2010 vyslyšel vábení Kontinentální hokejové ligy a upsal se na rok Spartaku Moskva. Zpočátku se týmu ani jemu samotnému nevede, ale pozvolna se dostává do formy a nakonec průměrný klub dotahuje až do vyřazovacích bojů. Po vypršení kontraktu čeká na nabídku z věhlasnějších ruských týmů, ale nakonec marně. Dává si roční pauzu, během které se věnuje různým sportům a pozvolna střádá plány na další návrat k hokeji. Jeho prioritou je návrat do NHL, ale pokročilý věk je mu při jednáních překážkou a kýžené jistoty angažmá se nakonec nedočkal, a proto definitivně dává profesionálnímu hokeji sbohem.

Hašek se svými sportovními výkony zapsal nesmazatelným písmem do dějin nejen českého, ale i světového hokeje. Po zásluze je veden v České hokejové Síni slávy i v té slavnější zámořské Hockey Hall Of Fame. Číslo "39", které nosil na dresu, ctí post legendy.

Statistické okénko

Hašek v NHL oblékl dresy Chicaga Blackhawks, Buffala Sabres, Detroitu Red Wings a Ottawy Senators. Celkem odchytal 735 zápasů, z toho 389 bylo vítězných. V 81 duelech dokázal udržet čisté konto. Jeho průměr obdržených branek na zápas činí 2,20 a úspěšnost zákroků převyšuje 92%.

V Československé extralize nastoupil k 339 zápasům, s průměrem obdržených branek 2,78 a 91% úspěšností zákroků. V České extralize si připsal 36 startů, průměr 2,24 a 92% úspěšnost zákroků.

Reprezentace:

Účastník 5x MS (1983 - stříbro, 1986, 1987 - bronz, 1989 - bronz a 1990 - bronz)
Účastník 4x OH (1988, 1998 - zlato, 2002 a 2006 - bronz)
Účastník 3x Kanadského poháru (1984, 1987 a 1991)
Účastník 3x MSJ (1982 - stříbro, 1983 - stříbro, 1985 - stříbro)
 

Extraliga:

3x český/československý extraligový titul s Pardubicemi (1986, 1987 a 2010)
5x vítěz Zlaté hokejky (1987, 1989, 1990, 1997 a 1998)

NHL:

6x Vezina Trophy (1994, 1995, 1997, 1998, 1999 a 2001)
2x Hart Memorial Trophy (1997 a 1998)
2x Lester B. Pearson Award (1997 a 1998)
3x Wiliams M. Jennings Trophy (1994, 2001 a 2008)
 

Foto: Nicholas Dan4th

(c) autor: Jaroslav Pazdera, hokej.estranky.cz
V případě použití textu mě kontaktujte